David Tišer

David si uvědomuje rozmanitost romské komunity, která v minulosti čelila staleté diskriminaci. Neromové obvykle vedou úsilí o řešení romské problematiky a zaměřují se na ty nejzranitelnější. David se snaží tento narativ změnit tím, že se zaměřuje na Romy ze střední třídy a usiluje o změnu toho, jak jsou společností vnímáni a zdůrazňováním jejich rozmanité role jako umělců, profesionálů a přispěvatelů do společnosti.

David zjistil, že širší romská komunita je různorodá a zahrnuje různé podskupiny s odlišnou identitou a potřebami. Celkově je tato komunita po staletí vystavena diskriminaci; zejména v Evropě je diskriminace Romů do značné míry ovlivněna rozšířenými stereotypy, že Romové jsou chudí lidé, což přispívá k vyloučení a segregaci romské populace a posiluje je. V důsledku toho je většina práce týkající se romské problematiky vedena lidmi, kteří nejsou Romy, a zaměřuje se na nejzranitelnější osoby. David to mění tím, že vytváří kulturní události, které představují Romy nestereotypním způsobem a oslavují rozmanité identity romské populace, čímž mění vnímání toho, co znamená být Romem.

Předsudky vůči romské populaci navíc vedou k tomu, že mnozí Romové ze střední třídy skrývají svou romskou identitu, aby se této diskriminaci vyhnuli, a přispívají tak ke stereotypům svou nedostatečnou viditelností. David si uvědomil, že chce-li změnit dominantní a zkreslené vnímání Romů, musí se zaměřit na Romy ze střední třídy, kteří tvoří značnou část romské komunity v České republice a kteří mají ve společnosti odlišné postavení, aby pomohli změnit obecný narativ a stereotypy o Romech.

David aktivizuje potenciál Romů, aby byli více viditelní ve všech svých rozmanitých identitách (se zvláštním zaměřením na LGBTQI identity), a tak jeho práce vyzdvihuje Romy jako umělce, profesionály a přispěvatele a vybavuje klíčové romské lídry, aby mohli účinněji řešit diskriminaci, a tím vytyčuje cestu k budoucnosti, kdy budou Romové viděni a zahrnuti ve svých mnoha různých identitách.

Davidova myšlenka se mnohem více přiklání k ovlivňování klíčových lídrů v rámci romské komunity a vytváření multiplikačního efektu jak na romské komunity, tak na společnost jako celek. Jeho snaha má zásadní význam pro zajištění zastoupení a uznání romské menšiny v oficiálních vládních strategiích, což ho vedlo k prosazování nových státních fondů zaměřených speciálně na řešení potřeb a problémů romské komunity. Davidova práce zasahuje také na evropskou úroveň s cílem ovlivnit výzvu EU k tvorbě politik na národní úrovni v oblasti integrace romských komunit v členských státech tak, aby tyto politiky odrážely potřeby různorodého složení skupin představujících romskou populaci.

Až do poloviny 20. století byla romská komunita největší etnickou menšinou v Evropě a její osady se rozkládaly po celém kontinentu. Pocházejí z Indie, do Evropy se stěhovali přes Írán, Turecko a Balkán a cestou přejímali různé tradice. Kvůli své odlišné kultuře (nový rytmus v hudbě, jedinečné oblečení, kočovný způsob života a odlišné jazyky) a barvě pleti byli okamžitě diskriminováni a zotročeni evropskými komunitami. Po Židech byli Romové největší skupinou, která trpěla nacistickou genocidou. Během ní byla vyvražděna velká část nově vznikající romské střední třídy a intelektuálů. Vzhledem k absenci písemné tradice a gramotnosti této skupiny byla jejich zkušenost s holocaustem často přehlížena nebo nebyla rozpoznána.

V současné době žije po celém světě (zejména v Evropě, Spojených státech a Brazílii) odhadem 20-30 milionů Romů, kteří trpí důsledky systémového rasismu. Podle Eurobarometru je v České republice nejrozšířenější formou diskriminace romský původ (62 %) a na 4. a 5. místě je sexuální orientace (34 %) a genderová identita (23 %). V sociálních státech jsou Romové často vnímáni jako přítěž, která potřebuje neustálou pomoc ze strany neromské komunity. Jejich přístup ke vzdělání a zdravotním službám, jakož i k formálnímu zaměstnání je velmi omezený. V České republice žije 250 000 Romů (podle státních údajů), kteří tvoří 2 % populace. V parlamentu však od roku 2015 není žádný romský poslanec. Pouze 1/3 této romské populace je považována za žijící v chudobě, což znamená, že existuje 160 000 Romů patřících do střední třídy, kteří však stále nemají přístup do veřejného prostoru jako neromská střední třída. Nejsou zastoupeni na akcích, konferencích ani shromážděních.

Předsudky a diskriminace Romů v Evropě stále přetrvávají. Školy, nemocnice a policejní stanice nadále diskriminují Romy, což má za následek vysokou míru uvěznění v rámci komunity, vysokou míru předčasného ukončení školní docházky a pokračující zdravotní problémy.

Představa "nezaměstnaných, potřebných a líných Romů" je posilována nedostatečným zastoupením Romů ve veřejném prostoru. Romská komunita obecně nemá žádné nahromaděné bohatství, což znamená, že současná generace nemůže zdědit žádné zdroje nebo sítě po svých předcích v určitých oblastech, včetně tvorby politiky, vedení a řízení. Existují strukturální překážky v přístupu k financování nových iniciativ nebo organizací občanské společnosti, zejména těch, které vytvářejí Romové a pro Romy. Žádné zákony ani předpisy nenutí osoby s rozhodovací pravomocí, aby v jejich pracovních týmech byli zastoupeni zástupci všech etnických identit, což vede k tomu, že Romové nejsou součástí řešení. Stále existují značné informační mezery o této komunitě, zejména pokud jde o veřejné údaje.

Davidova strategie má čtyři hlavní směry: 1) využití kulturních příležitostí ke zdůraznění přínosu Romů, 2) rozvoj vedení romských nevládních organizací, 3) advokacie, včetně uvolnění národních a evropských zdrojů pro integraci Romů, a 4) partnerství s institucemi veřejného sektoru za účelem školení jejich zaměstnanců pro lepší informovanost o romské populaci nad rámec stereotypů.

Umění je obor, v němž mnoho romských osobností dosáhlo úspěchu a v němž se již mnozí otevřeně hlásí k romské národnosti. Protože Davidovým cílem je zviditelnění, mohou se umělci snadno stát známými osobnostmi a chápe, že společná kulturní zkušenost otevírá lidem cestu k emocionálnímu propojení dříve, než se mohou intelektuálně postavit předsudkům a diskriminaci. David umisťuje romské umělce na celostátní scény (televize, festivaly, komunitní akce Pride atd.), aby se zviditelnili, což pomáhá dosáhnout dvou cílů: 1) ostatní Romové ze střední třídy začnou být hrdí na svou romskou identitu a 2) široká veřejnost začne Romy vnímat nejen jako chudé lidi, kteří potřebují pomoc. Davidova organizace funguje jako jakási agentura pro romské umělce, která zajišťuje jejich přítomnost na těchto celostátních scénách. Každoročně pořádají akci s neobjevenými umělci a vedou databázi romských umělců, aby se mohli obracet na organizátory celostátních akcí a navrhovat umělce, kteří by měli být zařazeni.

Současně David a jeho tým pořádají akademii pro vedoucí pracovníky romských nevládních organizací, aby ti, kteří již stojí v čele problematiky romské integrace, mohli účinněji uplatňovat své vedoucí postavení v místních a evropských organizacích při řešení diskriminačních praktik a politik. Prostřednictvím akademie vedoucí pracovníci rozvíjejí své sebevědomí - překonávají stud spojený s tím, že jsou Romové - a také své dovednosti v oblasti fundraisingu a vedení organizací. Akademie záměrně zapojuje různorodé vedoucí pracovníky (ženy, LGBTQI atd.), aby byli vybaveni k prosazování hodnot rozmanitosti i ve své vlastní romské komunitě, kde jsou homofobie a sexismus běžné.

V prvních dvou letech akademii úspěšně absolvovalo 50 romských lídrů. Davidův tým strategicky vybírá lídry s vysokým potenciálem, kteří mohou být multiplikátory vize. Tento úspěch měl hluboký dopad, což vedlo k tomu, že mnoho účastníků získalo významné pozice ve státním systému, zejména v rolích zaměřených na řešení problémů romské integrace. Ústředním prvkem tohoto úspěchu bylo Davidovo výjimečné vedení. Pod jeho vedením dokázali tito absolventi prosadit a zajistit nové státní finanční prostředky, které jsou specificky určeny na posílení kapacit romských nevládních organizací, zatímco dříve většina finančních prostředků směřovala pouze do organizací zabývajících se chudobou v romské komunitě. Toto financování změnilo pravidla hry pro další romské organizace a vedoucí představitele, kteří se dříve potýkali s problémy kvůli omezené finanční podpoře, jež byla zaměřena především na otázky chudoby a vyloučení. Davidův přístup je transformační, neboť aktivně pracuje na zapojení romské střední třídy a její integraci do společnosti jako aktivních občanů. Tento inkluzivní přístup má dalekosáhlé účinky a přináší pozitivní změny na systémové úrovni. Jedním z významných výsledků společného úsilí romských lídrů, inspirovaného a vedeného Davidem a jeho týmem, bylo v roce 2022 zřízení klíčové funkce ve státním systému v České republice - vládního zmocněnce pro romské menšiny, který je zodpovědný za koordinaci integračních politik na celostátní úrovni. Před vznikem této role byla romská agenda roztříštěna mezi různé orgány státní správy.

Zatřetí David pracuje na národní a evropské úrovni na uvolnění nových zdrojů pro integraci Romů. Jeho hlavní strategie zahrnuje budování mostů mezi romskou problematikou a prosazováním dalších marginalizovaných identit, které jsou v romské komunitě rovněž přítomny. David se zaměřuje zejména na hnutí LGBTQI, kde v Evropě došlo ke značnému rozmachu. Budování společné věci s hnutím LGBTQI posloužilo jak ke zviditelnění LGBTQI Romů (další nestereotypní romské identity), tak k řešení dvojí diskriminace, kterou zažívají LGBTQI Romové - homofobie v romské komunitě a romafobie v komunitě LGBTQI. David vytvořil nové zdroje pro organizace LGBTQI Romů tím, že se úspěšně zasadil o to, aby byly otázky LGBTQI Romů přidány do národní strategie integrace Romů a otázky Romů do národní strategie integrace LGBTQI Romů.

David také pomáhá klíčovým romským regionálním lídrům a známým národním umělcům přijmout jejich sexuální orientaci a zároveň buduje hnutí pozoruhodných Romů z různých odvětví, kteří přijímají nové hodnoty tolerance a solidarity a jsou širší společností vnímáni jako přínosní. To také pomáhá změnit přesvědčení mnoha mladých Romů, že mohou být úspěšní pouze tehdy, když budou zastávat určité symbolické role specifické pro Romy - např. romská postava ve hře nebo filmu, hudebník, který hraje pouze tradiční romskou hudbu, nebo zástupce Romů na schůzi.

V neposlední řadě Davidova organizace vzdělává státní úředníky o jedinečných kulturních, historických a sociálních zkušenostech Romů, což jim usnadňuje poskytování vhodnějších a účinnějších služeb. Díky poznání kulturních specifik Romů jsou státní úředníci schopni hlouběji porozumět potřebám a výzvám, kterým čelí romské osoby, a jsou lépe vybaveni k poskytování služeb, které jsou kulturně citlivější a lépe reagují na rozmanitost romské komunity. Tato iniciativa dosud oslovila 8 000 účastníků a získala oficiální uznání Ministerstva sociálních věcí a je nyní doporučována všem sociálním pracovníkům v České republice. Díky této iniciativě se Davidovi zase podařilo zleošit přístup k základním službám, jako je zdravotní péče, vzdělávání a zaměstnání, což Romům usnadňuje vést zdravý a plnohodnotný život, a co je důležité, protože si úředníci veřejného sektoru vypěstovali větší smysl pro empatii a respekt k romské kultuře a identitě, mají Romové při setkání s nimi pocit sounáležitosti se společností.

David se se svou prací etabloval v České republice a za posledních deset let se stal známým v celé Evropě jako lídr v této oblasti, takže nyní má možnost rozšířit se po celé Evropě. Veřejná diskuse o různých identitách a způsobech, jakými jsou lidé s těmito identitami systematicky diskriminováni, se rozrůstá. Zejména s tím, jak komunita LGBTQI postupuje směrem ke spravedlivějšímu zacházení, představuje příležitost propojit konverzaci o Romech s touto rostoucí změnou.

David rozšiřuje dopad své práce dvěma způsoby. Prostřednictvím komunity romské diaspory šíří svůj model do dalších zemí, identifikuje je a dává jim vizi, nástroje a sebedůvěru, aby využili své platformy pro dobro všech a hráli aktivnější roli v místních a evropských organizacích a upozorňovali na diskriminační praktiky a řešení. Na Slovensku otevřeli pobočku AraArtu a po celé Evropě má síť vedoucích pracovníků.

Zadruhé se na úrovni EU zasazuje o politické změny pro lepší začlenění romské populace, zejména spojením sil s rostoucím hnutím LGBTQI. Již spolupracoval s Evropskou komisí na realizaci výzkumné studie o postavení romské LGBTQI menšiny z pohledu státních politik ve třech členských státech EU: České republice, Maďarsku a Slovensku a nyní spolupracuje s ERGO (European Roma Grassroots Organization) a ILGA Europe (zastřešující asociace pro LGBTQI+ organizace v Evropě) na začlenění poznatků z výzkumu do společné evropské platformy pro obhajobu zájmů na získání nových finančních zdrojů na řešení diskriminace marginalizovaných skupin obyvatelstva. V současné době většina grantů na podporu práce s romskými občany neumožňuje přístup, který by zohledňoval více úrovní diskriminace, protože zavedené systémy s těmito více úrovněmi nepočítají (např. v soudním systému se musíte rozhodnout, zda se domáháte diskriminace na základě toho, že jste Rom, nebo že jste homosexuál či žena, nebo jiné formy diskriminace, nemůžete se domáhat více úrovní).

Kromě tohoto projektu je pro Davida velmi důležité, aby s tímto přístupem seznámil politiky, tvůrce politik a zavedené sítě, které se zasazují o lidská práva. Několikrát se setkal s klíčovými osobnostmi, jako jsou komisaři EU, členové Rady Evropy, a hrál také klíčovou roli na konferencích a v rozhodovacích mechanismech zaměřených na související témata.

David, který jako první z více než třísetčlenné rodiny vystudoval vysokou školu, se stal průkopnickou osobností romské komunity. Vyrůstal v dělnické rodině a pod vlivem povzbuzování rodičů, aby se zasazoval o práva utlačovaných, si získal velké povědomí o sociálních otázkách. Během střední školy David zdokonaloval svůj aktivismus, spolupracoval s místními nevládními organizacemi a novináři, aby odhalil diskriminaci Romů v různých prostředích.

Tváří v tvář výhrůžkám skinheadů v 90. letech minulého století zůstal David neochvějně odhodlán bojovat proti nespravedlnosti. Po nástupu na pražskou univerzitu se zabýval historií Romů a objevil svou vášeň pro herectví. V roce 2008, v reakci na vlnu extremistických protestů v České republice šířících nenávistné projevy proti romské komunitě, založil David, otevřený gay a první romský LGBT aktivista, s kamarády z divadla spolek "The Romani Colored Panthers".

Neodradila ho neochota stávajících romských nevládních organizací zabývat se danými problémy, a tak David svou iniciativu transformoval do neziskové organizace Ara Art. Jako sociální podnikatel přesahuje jeho vize hranice tradičního aktivismu. David se věnuje boji proti rasismu a xenofobii a usiluje o vytvoření empatičtějšího světa. Jeho veřejný profil jako Roma a homosexuála podtrhuje jedinečnou perspektivu a utváří novou strategii a přístup v oblasti sociálního podnikání, kde jeho identita slouží jako katalyzátor inovativních změn.